Andělé
Toto je poslední článek psáný během cesty domů. Spontánní. Surový. Smutný. A plný naděje a radosti.
Toto je poslední článek psáný během cesty domů. Spontánní. Surový. Smutný. A plný naděje a radosti.
"Tak moment, já myslela, že Papua je zásadně patriarchální společnost!" Podivuji se s plnou pusou vajec.
Tož to bylo takhle: V květnu si otec Ambrose všiml, že jsem celkem výřečný tvor. Po červnové narozeninové oslavě mi začal v pravidelných měsíčních intervalech psát maily, jestli už mu teda pošlu ten slíbený článek, refletkující moji dosavadní zkušenost. Ani se nenadál a začátkem října jsem mu do schránky hodila tuto stránku s tím, že má svolení to...
Jmenuji se Emílie Novotná a je mi 23 let. V České republice studuji 4. rokem medicínu na 3. LF v Praze, kde za zajímám o problematiku zdravotní péče o lidi bez domova, milovanou psychiatrii a samozřejmě etiku.
Ve volném čase se věnuji larpům, DnD (plně přijímám svoji nerdovskou stránku), jako hrdý patriot Železných hor se ráda toulám na procházkách po lesích.
"Jak by se ti líbilo jet na Papuu Novou Guineu?" Zeptal se mě před více než rokem salesián Gambi.
Chcete mi něco vzkázat? Svrbí vás na jazyku nějaká otázka o mé cestě? Máte nápad, o čem napsat článek? Nebo mě chcete jen pozdravit? :)